RECENZE: Chamber Symphony Orchestra Brno a jeho křest Mahlerovým Titánem

Napsal 

Chamber Symphony Orchestra Brno

V brněnském sále Konventu Milosrdných bratří se v sobotu 20. 5. posluchačům s velkým úspěchem představilo zcela nové orchestrální těleso. Patnáctičlenný Chamber Symphony Orchestra Brno, který tvoří mladí, nadšení a talentovaní studenti brněnské konzervatoře, si pro svůj zahajovací koncert vybral poměrně překvapivý repertoár: Symfonii č. 1 „Titan“ Gustava Mahlera. Z jeviště však na diváky nehřímal mohutný symfonický orchestr „v plné palbě“, tak jak jsme u Mahlera zvyklí, nýbrž zněla komorní úprava britského skladatele Iaina Farringtona (*1977).

Kvalitní a zvukově zajímavé aranžmá poskytovalo interpretům oproti originálu příležitost více se soustředit na propracování hudebních detailů, frází a možnost pohrát si s vyvážením dynamiky a zvukových barev. S náročnými party se skvěle vypořádala zejména dechová sekce orchestru, v níž vynikala křišťálově průzračná flétna Tima Kadlece, zvukově plný a barevný klarinet Veroniky Coganové, sametový tón hornistky Barbory Jedelské a trumpetisty Karla Beránka. Výborný byl také výkon tympánistky Anežky Novákové, jejíž hra byla přesná a dynamicky perfektně odstíněná. Smyčce bohužel nedosahovaly kvalitativní úrovně dechů a zůstávaly proti nim trochu v ústraní. Nedokázaly se příliš prosadit ani v síle zvuku, ani v rovině výrazu. Zvláště nižším smyčcům chyběla v ländlerové větě potřebná razance a rytmická zemitost, jejich intonační nejistota pak negativně ovlivnila nástup smutečního pochodu ve třetí větě. To byly nicméně jen malé šmouhy na vcelku vydařeném koncertu, kterému od dirigentského pultu šéfoval zkušený Stanislav Kummer, jehož neobyčejný umělecký potenciál zůstává poněkud skryt v potu práce za zdmi brněnské konzervatoře.

Hodina téměř nepřetržitého hudebního proudu Mahlerovy symfonie vyžadovala od každého jednotlivce na pódiu obrovské nasazení a naprosté soustředění. I přes to, že na interpretech byla ke konci díla již znatelná únava, nezmizel z jejich hry mladistvý elán, ani radost ze společného muzicírování. Přejme tedy novému orchestru, ať mu toto sympatické nadšení vydrží také v budoucích projektech.

 

Zdroj: casopisharmonie.cz